Sloupcovité jabloně

lidově zvané sloupovky

Historie: Původ columnárních tvarů jabloní je v Britské Kolumbii v roce 1960 odrůdou McIntosh Wijcick, jako genovou mutací růstu. Z této abnormality jsou dnes vyšlechtěny postupně všechny odrůdy křížením s klasickými jabloněmi. Z prvních šlechtění pocházejí anglické odrůdy, jako Bolero, Waltz, Polka… zvané Baleríny. Z německého šlechtění jsou známy novější odrůdy s přídomkem CATS (columnar apple tree system) Goldcats, Redcats, Greencats, Suncats a Starcats. U nás se šlechtěním zabývají VSÚO Holovousy a ÚEB Střížovice. Jejich sloupcovité jabloně mají už také VF gen a jsou plně rezistentní proti padlí a strupovitosti, vhodné i pro BIO pěstování.

Popis: Sloupcovité jabloně jsou svým zajímavým tvarem předurčeny pro zahrady s nedostatkem místa nebo se dají použít třeba jako oddělující práh na zahradě. Rostou výhradně z terminálního pupene, vždy vzpřímeně, netvoří postranní výhony a stromek se tedy nevětví. Vytváří většinou pouze plodonosný obrost, který je krátký s plodnými pupeny nebo delší, rostoucí souběžně s terminálem. Pěstuje se dvěma způsoby. Obecně je doporučená výsadba 50-60 cm od sebe. Stromky budou tvořit jenom souběžný obrost a celková šíře jabloně nebude větší než 50 cm, a to i v dospělosti. Stromky není v tomto případě potřeba vůbec stříhat. Nevýhodou je při takovém pěstování zahuštění obrostů. Druhý způsob je pěstování, kdy se nechává pouze krátký plodonosný obrost a delší souběžné výhony se odstraňují na větevní kroužek až u terminálu, nebo za prvním venkovním, nejlépe květním, pupenem. Zůstane pak jen samotný terminál s krátkým plodonosným obrostem. U takového způsobu může být vzdálenost mezi rostlinami jen 40 cm a bohatě to stačí. Sloupcovité jabloně jsou schopny narůst do cca 4 m, vhodné je zastřihnout terminál ve výšce cca 2,5 m. Část našich jabloní je roubována na bujně rostoucí podnoži A2 a část na méně vzrůstné P14. Z vlastních zkušeností vím, že podnože typu P14 budou zřejmě vhodnější. Stromky nerostou tak rychle a do plodnosti se dostávají zhruba ve stejnou dobu.

Výsadba: Filozofie pěstování sloupcovitých jabloní je bez jakékoliv opory, proto musí podnož spolehlivě kotvit v půdě, a to podnože typu P14, P60, MM111, MM7… zajistí. Oporou  se nic nepokazí a člověk má jistotu, zvlášť když vidí, jak se na podzim jabloň pod tíhou plodů naklání. Osobně jsem výsadbu zpevnil alespoň přechodně bambusovou tyčí. V žádném případě není vhodná podnož M9 a slabší, které i u klasických tvarů potřebují po celou dobu životnosti oporu. Půda pro výsadbu je bez zvláštních nároků, stejně jako pro klasické jabloně. Pro dobrou plodnost je vhodné na jaře alespoň jednou přihnojit hnojivem pro ovocné stromky a v létě po červnovém propadu podruhé. Můžeme použít například ve vodě dobře rozpustný  KRISTALON, na jaře „start“ a v létě „květ/plod“. Kořenový systém sloupcovitých jabloní není tak bohatý a hluboký jako u normálních stromů, a je proto nutné dbát i na potřebnou zálivku, hlavně v sušším období.

Závěrem: Sloupcovité jabloně mají tendenci silně přeplozovat a po přirozeném červnovém propadu plůdku je nutné někdy ještě provést ruční probírku plodů. Musíme si uvědomit, že rostlina potřebuje na každý plod vždy několik zdravých listů, aby jablko dosáhlo potřebné velikosti a mělo i požadovanou kvalitu. Přeplození vede jako u většiny ovocných stromů většinou ke střídavé plodnosti. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že je pěstování celkově bezproblémové, plodnost je pravidelná a díky rezistenci k chorobám odpadá i nutnost postřiku. Škůdci se u nich vyskytují stejně jako na ostatních jabloních. Opylení díky jabloním všude okolo je většinou perfektní a i chuťově jsou moderní odrůdy sloupcovitých jabloní srovnatelné s těmi klasickými, a to i co do velikosti plodů. 

U nás máme vysazený kompletní sortiment CATS odrůd a několik rezistentů (Redspring, Sonet, Herald…) i okrasnou červenokvětou Redlane.