Tomel japonský – (diospyros kaki)

z čeledi ebenovitých (ebenaceae)

Je to opadavý ovocný stromek pocházející z jihovýchodní Asie, dosahující až 10 m výšky. Odtud se rozšířil do Japonska, kde vzniklo mnoho odrůd a dodnes patří k nejoblíbenějšímu stolnímu ovoci. Pěstuje se i ve středomoří (produkčně například ve Španělsku, Itálii nebo Izraeli), ale také v Rusku, na pobřeží Černého moře. Existuje mnoho odrůd lišících se tvarem, chutí i vlastnostmi rostliny. Je mrazuvzdorný až do cca -17°C a je ho tedy možné pěstovat celoročně venku i u nás, ale jen v těch nejteplejších oblastech s vhodným mikroklimatem.

Stanoviště pro výsadbu musí být slunné, pokud možno chráněné, hlavně proti severním větrům. Na půdu neklade žádné zvláštní nároky. Pro zdárný růst potřebuje během vegetační doby pouze dostatek živin a občasnou zálivku. Mladý stromek roste zpočátku pomalu, ale po dobrém zakořenění je růst spíše bujný a bude potřeba pravidelně prořezávat, nejlépe na jaře klasickým způsobem stejně jako u ostatních ovocných stromů. Tomel japonský má dlouhou vegetační dobu a volně vysazený dozraje jen v opravdu nejteplejších vinohradnických lokalitách jižní Moravy. V ostatních oblastech se dá pěstovat v nevytápěném skleníku nebo i v nádobách. Při pěstování ve skleníku tomelu vhodně prodloužíme vegetační dobu a plody většinou stihnou dozrát do stadia vhodného pro sklizeň.

Tomel se dá úspěšně pěstovat i v květináči a na kvalitu a velikost plodů to nebude mít negativní vliv za předpokladu, že nádoba bude dostatečně velká a bude mít pravidelně dostatek vláhy a živin. Na zimu se nádoba umístí do studeného prostoru (ideálně 0 až 5°C), nevadí ani slabý mráz (do -5°C) a jelikož je opadavý, nepotřebuje ani světlo podobně jako fíkovník. Substrát zimovaných rostlin udržujeme jen mírně vlhký.

Tomel japonský je většinou dvoudomý. Květy – jak samčí, tak i větší samičí – se tvoří v paždí listů. Květy jsou drobné, nenápadné, bílo-zelené až žluté. Listy tomelu japonského jsou velké až 15 cm, lesklé, kožovité a na podzim barvící se do zářivých červenooranžových tónů. Plod tomelu je oválná bobule, velká až cca 10 cm, připomínající tvarem rajče, někdy protáhlá, jindy zploštělá, dle konkrétní odrůdy. U nás vypěstované plody mohou velikostí konkurovat těm prodávaným v obchodech a chutí je mnohdy i předčí. Plody se tvoří i bez opylení partenokarpicky a jsou pak bezsemenné. Bobule odrůd japonského tomelu mají barvu od žluté, přes oranžovou, až po červenou. Zralý plod je lahodně sladký, s tóny přezrálé meruňky, obsahující dost sacharidů, velké množství vlákniny, ale i vitamín C, množství minerálních látek (vápník, hořčík, fosfor, železo…) a mají příznivý vliv na játra a ledviny.

Nevyzrálé plody jsou svíravě trpké. Bobule se mohou konzumovat i se slupkou, nejlépe čerstvé, mohou se použít i do koláčů, různých moučníků, vyrábí se z nich džemy, sirupy, dají se i zamrazit nebo také nasušit. Mají všestranné použití, ideální pro sladkou kuchyni.

Tomely se množí očkováním nebo roubováním na vhodnou podnož, volenou dle klimatických podmínek v regionu výsadby. Kulturní odrůdy tomelu japonského je možné roubovat na tomel viržinský (diospyros virginiana), mrazuvzdorný do -30°C i více, nebo na tomel obecný (diospyros lotus), odolný do cca -20°C, a tím významně zlepšují vlastnosti celé rostliny. V okrajových oblastech se osvědčilo použití podnože diospyros virginiana, a to jak z důvodu větší mrazuvzdornosti, tak i kratší vegetační doby, to znamená na jaře později rašící, a tím unikající jarním mrazíkům a na podzim zase plody dříve dozrávají. Růst na virginianě není tak bujný a plody bývají menší. Rostliny roubované na lotusu mají bujnější růst, plody větší, ale jsou vhodné jen do nejteplejších oblastí, mají delší vegetační dobu, a jejich bohatší a rozvětvenější kořenový systém je vhodnější pro kontejnerové pěstování. Názory na vhodnost použití obou podnoží se u některých prodejců liší a konkrétní závěry přinese až několikaleté porovnání plodících rostlin pěstovaných v různých lokalitách. Škůdci ani chorobami tomely v Česku většinou netrpí. U nás ve Slezsku samozřejmě není možné „čistokrevné“ kaki pěstovat volně na zahradě, v úvahu tak přichází buď studený skleník, nebo dostatečně velká nádoba.

Existují ale i hybridní druhy tomelu japonského, křížené s tomelem virginským s mrazuvzdorností až do - 25°C, kterých v okolí několik roste na chráněných místech volně na zahradě a dokonce i pravidelně plodí. Osobně mám vysazenu jednu ze starších hybridních odrůd Rosijanku na podnoži virginiana, která letos (2015) přinesla i přes nezvyklé sucho pár poměrně kvalitních plodů. Díky nenáročnosti a hlavně možnosti úspěšného pěstování v kontejneru za pokus určitě stojí.