Klimatické zóny podle USDA

Rostliny mají nejrůznější dispozice k tomu, aby mohly dobře prosperovat v určité konkrétní klimatické oblasti. Jedním z hlavních faktorů pro zdárné pěstování je, zejmána ze zahradnického hlediska, minimální zimní teplota určující jejích mrazuvzdornost.  Právě z těchto důvodů vzniklo členění do konkrétních klimatických pásem. Jedním z nejstarších systémů členění je americký systém USDA (U.S.Department of Agriculture), který vnikl už v roce 1960. Jedná se o rozdělení klimatických pásem podle minimální zimní teploty hraniční pro přežití určitých rostlin ve volné výsadbě při plném klimatickém zatížení (vítr, mráz, srážky apod.) a bez jakékoliv dodatečné zimní ochrany. Samozřejmě žádná mapa klimatických zón není natolik přesná a podrobná, aby zohlednila i určitá mikroklimata a tudíž se nemůže stát nikdy jednoznačným vodítkem při výsadbě rostlin. V praxi to znamená, že rostliny s dispozicí pro konkrétní klimatické pásmo mohou růst i v oblastech horších, ale třeba s vhodným mikroklimatem, v chráněné zástavbě nebo s vhodnou zimní ochranou. Pro subtropické ovocné rostliny je kromě minimální zimní teploty také důležité, jestli v takové oblasti dokáže zdárně plodit a hlavně dozrávat. To určuje celková suma teplot (denostupňů) pro danou oblast, a ta může být v každé jedné konkrétní USDA klimatické zóně značně rozdílná.

V roce 1990 bylo členění USDA modifikováno a dle dat z více než dvojnásobného množství meteorologických stanic rozčleněno do pásem po 5F (2,8 °C), v roce 2012 přibyly ještě další dvě zóny (12 a 13) v plusových hodnotách. Na webech lze najít několik různých grafických znázornění, například podle W. Heinzeho a D. Schreibera z roku 1984.