Aktinídie význačná – (actinidia arguta)

lidově minikiwi

z čeledi aktinídiovitých (actinidiaceae)

Něco málo o nejoblíbenějším druhu kiwi pěstovaném u nás, které je zároveň nejodolnější a troufám si říct i nejchutnější. Actinidia arguta je poměrně rychle rostoucí pravotočivá liána, která je schopna ročně narůstat až do 5m. Rostlina má svůj původ v Asii na dálném východě, Číně, Japonsku, Korei, tudíž má i slušnou odolnost vůči mrazu, a to až do  -30°C bez jakéhokoliv poškození.

Pěstování a výsadba:

Dá se pěstovat stejným způsobem jako vinná réva, to znamená, že se bez kvalitní bytelné opory neobejdeme. Váha vzrostlé olistěné rostliny obsypané trsy plodů bude opravdu značná. Stanoviště pro výsadbu v zahradě se bude lišit podle toho, v kterých klimatických oblastech ČR arguty pěstujeme. Ve své domovině roste většinou jako podrost v polostínu, kdy se pne do korun ostatních stromů. V teplejších oblastech ji můžeme pěstovat v polostínu – rostlinám vyhovují spíše teploty kolem 25°C než letní úpal a při horkých slunných letních dnech často dochází k popálení listů. Například umístění kiwi k jižní zdi nemusí být úplně vhodné z důvodu akumulace tepla v jarních měsících a uspíšení rašení. Při následných větších mrazech dojde ke spálení nových výhonů, pokud je ovšem teplo zdi neochrání. V době vegetace je nutné rostlinám zabezpečit dostatek vláhy a živin. Kiwi tvoří povrchový kořenový systém a při dlouhodobém proschnutí půdy jsou potom plody menší a nejsou tak šťavnaté. Nám se osvědčilo zamulčování třeba i posekanou trávou. Půdu má raději lehčí, humóznější, neutrální až kyselejší reakce, může se přidat i rašelina. Nesnáší půdy vápenité, kde trpí chlorózou.

Růst a plodnost:

Roste velmi bujně a tak se každý rok nevyhneme nějakému tomu řezu. Ten se provádí koncem vegetace nebo v zimě, jinak rostliny vyloženě tečou a ztrácejí zbytečně mnoho mízy. Odstraňují se hlavně starší odplozené větve, aby se podpořila tvorba nového plodného dřeva, a zároveň dojde k prosvětlení keře. Co se týče škůdců, tak ty jsem na argutách nijak významně nepozoroval. Daleko větším nebezpečím jsou kočky, pro které je vyloženě magnetem. Hlavně na jaře, kdy je rostlina plná mízy a tvoří se šťavnaté výhony, je okusují, drápáním ničí kůru a mladou rostlinu dokážou úplně zdecimovat. Já používám sprej na odpuzování koček a zdá se, že to funguje.

Kiwi raší brzy z jara a je proto celkem pravidelně ohrožováno jarními mrazíky. Pokud se vyskytnou ve stadiu nerozvinutých větevních pupenů, mráz je pouze popálí a na rostlinu to nemá žádný vliv, ale při plném rozvinutí dojde k úplnému zmrznutí. Nové přírůstky zčernají a uschnou. Rostlině jako takové to zase až tak nevadí, celkem bez problémů obrazí ze záložních pupenů. Má to ale vliv na budoucí úrodu, která je slabší nebo úplně minimální.  Já mám více rostlin různě umístěných kolem pergoly i volně v zahradě a nestalo se ještě, že by nějaká rostlina nezaplodila. Určitě se dá případným problémům s pěstováním předejít zvolením vhodného stanoviště pro výsadbu.

Arguta je většinou dvoudomá cizosprašná a potřebuje opylovače – samčí rostlinu, která neplodí. Je potřeba ji vysadit někde v blízkosti, do maximální vzdálenosti cca 8m. Jedna samčí rostlina postačí na opylení až 7 samičích rostlin. Existují i jednodomé samosprašné kultivary. Na trhu je dnes spousta odrůd lišících se jak velikostí plodů a jejich chutí, tak i dobou dozrávání, pohybující se vesměs od konce prázdnin až do zámrazu. Plody, které už nestihly dozrát, je možné uložit do sáčku s jablkem, to produkuje etylén, ponechat při pokojové teplotě a určitě dozrají.

Popis:

Liána je to mohutná, s lesklými zelenými listy, většinou s červeným řapíkem. Listy jsou srdčité, na okraji jemně pilovité, rostou jakoby uspořádaně a vytváří tak perfektní zakrytí prostoru – například pergoly. Pergolu v létě ukázkově ochrání před deštěm.  Na podzim před opadem se lístky barví do sytě žluté. Kvete v červnu, bílými cca 2cm květy, které nádherně voní a lákají spousty včel. Květy se objevují na dvouletém dřevě. Pokud nekvete z nějakého důvodu samec, dá se do koruny samice zavěsit kvetoucí samčí větvička od jiného pěstitele. Na částečné opylení to určitě stačí. Některé druhy jsou schopné zaplodit už druhým rokem od výsadby (ISSAI).

Plody arguty jsou velmi chutné, v plné zralosti sladké, aromatické, šťavnaté bobule, 4-5 cm velké, s hladkou jedlou slupkou. Jsou mnohem sladší než klasické velkoplodé kiwi, prodávané v obchodech. Obsahují malá semínka, která na skus vůbec nevadí, podobně jako u kiwi z obchodů. Barva dužiny plodů je většinou zelená nebo u některých druhů načervenalá až purpurová. Plody mají vysoký obsah vitamínu C, dají se zpracovávat jako klasické kiwi, na marmelády, koláče, zmrazit atd.,ale nejlepší jsou stejně čerstvě utržené. V naší okrajové oblasti někdy nahrazují révu, kterou bez potřebného ošetření decimují choroby a na podzim, před dozráváním, zase část úrody sklízí ptáci. Kiwi postřik nepotřebuje a kosům, zdá se, prozatím nechutná. Je proto vhodné i pro BIO pěstování.