Fíkovníky u nás – (english brown turkey)

 

- pěstované volně na zahradě

 

Po letech trápení fíkovníků v různých květináčích jsem se rozhodl pro venkovní výsadbu a začal jsem shánět odolné kultivary, které rostou volně v podobných podmínkách, ale hlavně plodí. Informací o pěstování venku ve volné půdě bylo vcelku dostatek, ale pouze z podstatně teplejších oblastí. Vybral jsem jižně orientované, maximálně osluněné místo pod altánem a vysadil v r. 2010 tři rostliny ENGLISH BROWN TURKEY (můj NONAME, LARADEK a jeden údajně PŘIBICKÝ).

 

 

Do podzimu slušně narostly a bylo zřejmé, že mají náznaky první breba úrody. Se zimováním nebyl u tak malých rostlin žádný problém. Šlahouny se ohnuly k zemi, zatížily, přikryly netkanou textilií a zasypaly listím. V březnu, kdy se razantně oteplilo, se kryt odstranil. Fíkovníky přežily zcela bez poškození, izolační vrstva (50 cm listí) byla zřejmě víc než dostatečná. Dokonce i nevyzrálé zelené konečky letorostů byly nepoškozené. Při jarním oteplení se fíkovníky probudily velice rychle a začala se tvořit jarní breba násada. Vše částečně pokazilo ochlazení v květnu 2011, kdy teploty poklesly až na -1,5°C. Byl jsem pracovně mimo bydliště, a tak syn přehodil alespoň přes jeden fíkovník starou deku. Druhý den jsem zjistil, že veškerá násada a narašené listy jsou spáleny mrazem až na pár kusů pod provizorním zakrytím – asi skutečně stačilo použít staré deky nebo nasadit nějaký prázdný sud, každopádně to byla zkušenost do dalších let.

 

 

Po omrznutí v roce 2011 fíkovníky poporostly a nasadily letní hlavní násadu, ale jarní handicap způsobený omrznutím byl znát a žádný letní fík nedozrál. Fíkovníky v kontejnerech, které byly před omrznutím uchráněny, plodily standardně. Před zimováním jsem nedozrálé fíky otrhal a zimoval stejně jako v předchozím roce, navíc jsem přes ně přehodil nepromokavou autoplachtu.

Po jarním březnovém odkrytí roku 2012 byly fíkovníky opět bez sebemenšího poškození a po oteplení se začala breba násada rychle zvětšovat. Před blížícím se krizovým obdobím s předpovědí jarních mrazíků jsem už byl ve střehu. Nachystal jsem do altánu deky, autoplachtu a čekal, co nastane. Večer před avizovaným ochlazením se celá výsadba přikryla a nad ránem teplota opravdu klesla ve dvou metrech na -0,5°C. Ráno před odjezdem do zaměstnání jsem plachty plný očekávání odstranil a zjistil, že je vše v naprostém pořádku. Naše první venkovní úroda nás nadchla – fíky byly větší, chutnější a šťavnatější než u rostlin v kontejneru, které pravidelně v horkých letních dnech prosychaly. Tento rok na podzim dokonce dozrálo i pár fíků z letní násady.

 

 

Všechny tři fíkovníky dost zesílily a bylo nutné přehodnotit způsob zimování. Suché listí nepřicházelo v úvahu, byla by potřeba opravdu velká hromada, a co pak na jaře s tím. Nakonec se větve, jak to šlo, ohnuly k zemi, některé ovšem praskly a bylo nutné je odstranit. Nicméně fíkovník je bujně rostoucí rostlina a nových šlahounů od země tvoří každoročně dost. Celý ohnutý porost byl cca 70 cm vysoký a přikryl se shora vrstvou netkané textilie a na ni se pak použilo zakrytí ostříhanými větvemi z thují (těch je každoročně dostatek a vydrží beze změn až do jara), nahoru ještě přišla nepromokavá autoplachta. Opět jsem řešil otázku, co s nedozrálými fíky. Část jsem otrhal a několik menších jsem nechal.

Po odkrytí na jaře 2013 jsem zjistil, že mráz rostliny nijak nepoškodil (a to bylo v zimě slušných -20°C). Tento typ zimování – co se týče mrazu – splnil účel. Pod plachtou ale zřejmě vznikal při změnách zimních teplot a oslunění krytu kondenzát, což mělo za následek plesnivění ponechaných plodů a od nich i částí větví, a takto poškozené větve bylo nutné nakonec odstranit. Větví má fíkovník v této velikosti  dostatek a jeho plodnost prakticky nebyla ovlivněna. Částečným řešením je nezakrývat rostliny příliš brzy a izolační kryt neponechávat zbytečně dlouho. Vyhřívání zakrytých rostlin jarním sluncem bývá spíše na škodu. Jarní teploty k -8°C nenarašené fíky nijak nepoškodí (podle zkušeností z dalších let vím, že to spíše oddálí rašení, což se ukázalo jako výhodné).

 

 

V roce 2013 byla už sklizeň poměrně bohatá, jarní mrazíky se nám vyhnuly a dozrálo i slušné množství letní hlavní násady. Blížila se zima a já jsem uvažoval, jak tento rok zimovat, ať si vyzkouším zase něco nového. Chtěl jsem sice experimentovat, ale ne vyloženě riskovat. Zakrytí jsem oddálil až na polovinu prosince, komplet jsem obral nedozrálé plody a ponechal jen pár v dolních částech keře, kde je vzduchová mezera. Silné větve jsem se snažil ohnout, co to šlo. Některé samozřejmě popraskaly, ale moc jsem to neřešil s tím, že se keř na jaře stejně bude muset prostříhat a odstraní se vše, co nebude plodit nebo omrzne. Použil jsem opět větve z thují, které zůstanou ve stejném stavu až do jara a na rozdíl od listí nikterak neplesniví, a nahoru znovu autoplachtu. Část „noname“ keře jsem ale nepřiryl vůbec a očekával, jak to po zimě dopadne.

Po jarním odkrytí v roce 2014 nebylo poškození pod krytem opět žádné, díky otrhání plodů nebylo ani žádné plesnivění. Nepřikrytá část „noname“ fíkovníku dostala ovšem na frak. Všechny loňské letorosty (dvoudenní pokles -16°C ve dvou metrech) kompletně zmrzly. Fíkovníky byly prořezány a jarní mrazíky jsme přečkali s minimálním poškozením. Teplota v květnu klesla pod 0°C. „Přibický“ jsem radši celý zakryl dekami, ať přežije aspoň něco. Přibický přežil bez úhony, ty ostatní s náznaky popálení plodů (sklovité skvrny), z čehož se plody vzpamatovaly a v budoucnu to bylo znatelné pouze suchými flíčky sem tam na fících a jejich minimální deformací. Na chuť a kvalitu plodů to nemělo vůbec žádný vliv. Úroda byla bohatá a dozrála opět i část hlavní letní násady. Konečně jsme mohli zpracovávat přebytky úrody v kuchyni na džemy a různé chuťovky. Letní násada fíků zase z části dozrála, ty poslední listopadové už nebyly nijak valné chuti, ale nakonec se zpracovaly jako džem společně s plody mišpule. Vznikla tak zajímavá chuťová kombinace, která dala skvěle vyniknout sýrům.

 

 

Před zimováním jsem řešil, jestli fíkovníky ostříhat nebo změnit způsob jejich zimování. Ohýbání silných větví už nebylo možné. Nakonec jsem se rozhodl ohnout jen slabší větve, kterých bylo dostatek. To, co nešlo ohnout, se svázalo do snopů, omotalo izolační vrstvou textilie a nakonec nepromokavou plachtou, aby vznikl jakýsi komín a mohla se přebytečná vlhkost odvětrat v případě kolísání teplot při teplých a slunných dnech, oproti tomu při velkých mrazech se otvory naopak utěsnily. Tento typ zimování, kdy se nemusela ohýbat větší část keřů, byl zhotovený za jedno dopoledne. Zima byla mírná, pouze 1x pokles až k -17°C.

Po jarním odkrytí roku 2015 vypadaly konce svázaných neohnutých větví suše, scvrkle, zkrátka jinak, než ty ohnuté ve vlhkém krytu. Měl jsem za to, že jsou zmrzlé a rozhodl jsem se je komplet odstranit a všechny keře konečně razantně omladit, aby se mohlo opět vše ohnout k zemi. Z nedostatku času a díky pracovnímu vytížení jsem musel vše odložit a po pár dnech jsem zjistil, že se všechny na pohled suché větve nalily mízou a začaly rašit. Po narašení bohaté breba násady mi přišla škoda fíkovníky hluboce řezat s tím, že se to odloží na podzim. Jejich výška už byla cca 2,5 metrů a stejně bych je na zimu kvalitně nepřikryl.

 

 

Rok 2015 přinesl rekordní úrodu jarní breba násady - víc jak 600 fíků. Fíky přinesly bohaté využití v kuchyni (viz kategorie recepty). Podzim nebyl pro naše fíkovníky moc příznivý, po velmi suchém teplém období, nastalo pár chladných a vlhkých dní. Při těchto změnách počasí fíky praskaly a nestačily dostatečně vyzrát, pár plodů sice dozrálo, byly ale sušší a ty ostatní místo zrání jako v předešlých letech začaly postupně zasychat.

 

 

 Každý rok jsem experimentoval s tím, že nějak urychlím dozrávání hlavní letní násady a různě jsem zkoušel zaštipovat boční obrost za prvním letním fíkem a poctivě vyštipoval až do podzimu. Výsledek nebyl prakticky žádný, ať už zůstal na větvi jeden fík nebo všechny, doba zrání byla prakticky stejná. Dokonce ani horké léto 2015 nepřispělo k podstatnému urychlení zrání. Všechny tři volně vysazené klony BT patří k těm s cca 120 denní dobou zrání. Před zimováním jsem se musel znovu rozhodnout, co s urostlými fíkovníky. Kvalitní kryt u této velikosti nebyl možný. Největší výhony jsme odstranili a nechali vše do velikosti 2,5 metrů s tím, že část mladých větví ohneme a kvalitně, stejně jako každoročně, zakryjeme. Zbytek dostal jen lehký kryt z textilie a plachty s tím, že zřejmě namrzne a na jaře bude konečně odstraněn.

 

 

Zima je prozatím relativně mírná (2016 – krátkodobý pokles -18°C), to ale zhodnotím až na jaře, třeba vše přežije bez úhony a naše fíkovníky dosáhnou zase o něco větší výšky a úrody.

Zimu 2015/2016 lze celkově hodnotit jako velice mírnou, pouze 3x teplota klesla na pár hodin pod -15°C. V polovině března jsem rostliny „odzimoval“ a začal kontrolovat zdravotní stav fíkovníků. Rostliny přečkaly mírnou zimu bez sebemenšího mrazového poškození. Plísně na výhonech bylo oproti minulým rokům zanedbatelně, k čemuž přispělo i pravidelné větrání zábalu v bezmrazých a slunečných dnech, hlavně koncem zimy. Výsledkem bylo to, že nebylo nutné odstraňovat žádný poškozený výhon.

 

 

V dubnu se fíkovníky probudily naplno a začala se nalévat bohatá breba násada. Všechny výhony, které neměly násadu, jsem odstranil, jednalo se však jen o pár kusů. V polovině dubna byl avizován příchod mrazíků a já jsem začal opět zvažovat zakrytí rostlin, protože brebu rostliny nasadily v takovém množství, že by byla opravdu škoda něco podcenit. Fíkovníky dostaly kryt z autoplachty (viz foto), do kterého jsem ještě pro jistotu nainstaloval teplovzdušný „fukar“. Přesně 26. dubna k nám silnější mrazy opravdu dorazily a několikadenní ranní poklesy padaly až k -3°C. Zakryté fíkovníky přečkaly mrazíky bez úhony i za přispění horkovzdušného ventilátoru. Škody na ostatních rostlinách na zahradě byly markantní, meruňky úplně bez násady, ostatní ovocné stromy – jabloně, višně – měly všechny kvetoucí a odkvetlé květy poškozené s následným opadem. Drobné ovoce dopadlo podobně. Ze subtropických stromů překvapily asiminy, které, ač rozkvetlé, poškodil mráz jen částečně na květech a listy, které nebyly naplno rozvinuté, přečkaly bez poškození. Určitě jim pomohlo i to, že už mají přes 3 metry a tzv. se „odlepily“ od země.

 

 

 

Po krátkém odbočení zpět k fíkovníkům. V květnu už žádné další poklesy pod nulu rostliny neohrozily a bohatá jarní breba násada se postupně zvětšovala. Každoročně se u jarních plodů stává, že dochází k částečnému propadu, ale letos zřejmě díky stabilnějším klimatickým podmínkám a dostatečné vlhkosti půdy na jaře, k opadu vůbec nedocházelo. Plody začaly dozrávat s mírným zpožděním koncem července. Velikost a chuť fíků byla vynikající a díky jejich velkému množství jsme mohli vyzkoušet různé kulinářské recepty, a to jak v úpravě na sladko, tak i různé slané varianty (např. v kombinaci s kozím sýrem a šunkou). S množstvím fíků i jejich kvalitou jsme byli v roce 2016 nadmíru spokojeni. Letošní počasí během vegetace sice přineslo dostatek srážek, ale fíkovníkům moc nepřálo a celkově je lze charakterizovat jako sumárně teplotně podprůměrné. Vzhledem k velkému množství jarní breba násady fíky dozrávaly postupně až do poloviny září (poslední zastíněné kusy uvnitř keřů). Hlavní letní plody začaly keře tvořit standardně koncem června, ty se letos zvětšovaly pomaleji, k čemuž určitě přispělo velké zahuštění keřů (kořeny rostlin zřejmě nestačily vyživovat množství výhonů obalených plody), ale hlavně je zřejmě negativně ovlivnil teplotní ráz počasí letních měsíců. Z letních plodů nakonec část dozrála, v přijatelné kvalitě byly ale jen ty první z konce října, vše pozdnější už nebylo chuťově kvalitní. Džem z nich byl ovšem vynikající.

 

 

 

Keře dosáhly v roce 2016 rekordní výšky 3,5 m a přinesly rekordní úrodu, nebude už možné je kvalitně zazimovat, proto tenčí větve, jako každoročně ohnu k zemi a tím zajistím jarní sklizeň pro následující sezónu, zbytek svážu do snopu a obalím autoplachtou. Konce vysokých větví nechám neobalené – na jaře keře stejně čeká nutný radikální řez, a to minimálně na poloviční velikost.

Zima 2016/2017 byla, dá se říci, celkově podobná té předchozí. Nejnižší teplota klesla na -16,8 °C. Leden se přesto trochu vymykal, jakoby se zima soustředila pouze na toto období, kdy celkový průběh byl velmi mrazivý a teploty opakovaně klesaly pod -15°C. Fíkovníky byly dostatečně zakryté a myslel jsem, že části vrcholů vzrostlých keřů, které nebude možné zakrýt, nechám zmrznout s tím, že je řez už bezpodmínečně nutný. Obalový materiál naštěstí tak nějak vyšel a mohl jsem se těšit zase na rekordní výšku těchto keřů.

 

 

Zabalené fíkovníky jsem v teplých dnech, jak dovolil čas, pravidelně větral. Po odkrytí koncem března, nebyla zjištěna vůbec žádná plíseň ani poškození. Pár vrcholových konečků bude zřejmě nutné odstranit, ale to se uvidí až při rašení. To jsem ještě nevěděl, co mě čeká v dubnu. Na Velikonoce, které byly v roce 2017 celkem pozdě, až 17.4., hlásily předpovědní modely větší mráz. Rostliny jsem zakryl větší autoplachtou a vytvořil jakýsi bunkr s tím, že je to jen na krátkou dobu – no, nemohl jsem se mýlit víc. Plachta už tam zůstala, 21.4. přišla další vlna ještě mrazivější, kdy teploty ve 2 metrech nad zemí klesaly na -3°C (u země mohlo být samozřejmě více) a tak bylo nutné do krytu nainstalovat zdroj tepla. Použil jsem 1 kW teplovzdušný ventilátor. K tomu ještě vál celkem silný vítr, plachta musela být řádně zatížena (použil jsem vědra s vodou, resp. s ledem). Toto mrazivé období gradovalo koncem dubna, 26.4. Nebyl to ovšem ještě definitivní konec zimy, zmrzlíci si to neodpustili a 10.5. bylo u nás naměřeno -1,5°C ve dvou metrech. Pak už jsem značně proděravělou plachtu odstranil, naštěstí částečně propouští světlo a rostliny tak dlouhý čas pod plachtou přežily bez úhony. Z ostatních druhů ovoce byly nejvíc poškozeny tradičně meruňky, višně a díky dlouhému průběhu studeného období kupodivu i jabloně a hrušně. Bobulovité ovoce mráz poškodil zanedbatelně, díky vegetačnímu zpoždění způsobeným chladným dubnem. Fíkovníky to trochu přibrzdilo, což se později projevilo na letní násadě. Jarní breba násada byla velmi hojná, zkrátit jsem nakonec musel jenom pár vrcholových konečků a hlubší řez opět neudělal, bylo mi líto odstranit tolik plodů.

 

 

Jarní plody byly na takto vzrostlých keřích vynikající, jak chuťově, tak i co do velkosti. Trochu jsem se musel nedobrovolně podělit o úrodu s našimi kosáky. Naštěstí neběsnili hlava nehlava a nenahlodali všechny, ale soustředili se vždy na jeden, dokud nezůstala jen stopka.Jarní fíky dozrávaly v roce 2017 od poloviny prázdnin do poloviny září. Léto fíkům svědčilo, bylo sušší a nedostatek vláhy bylo nutné doplňovat. Letní plody měly vlivem studeného jara trochu zpoždění a díky velmi studenému září dozrálo jen mizivé procento fíků. Říjen byl sice nadprůměrně teplý, ale na fíky už to nemělo valný vliv, rostliny už jakoby ukončily vegetační dobu a plody postupně seschly a opadaly. Škoda takového průběhu podzimu, protože první mrazíky dorazily až v polovině listopadu. Jediný druh fíkovníku, na který u mě počasí nemá až tak velký vliv, je drobnoplodý Florea, každoročně plodí až do mrazu a dozrají skoro všechny plody i letní násady. Není tak vrůstný a jeho plody nedosahují kvality těch ostatních, zato má krátkou dobu zrání (jen cca 75 dní), takže jistota.

Když se zamyslím, musím konstatovat, že rok 2017 byl úspěšný, fíků sice nebylo takové množství jako v r. 2016, ale stačilo to pro naši potřebu a mohl jsem ještě potěšit i spoustu přátel čerstvými plody. Některé výhony jsem v létě po odplození odstranil a keře tím trochu prosvětlil. Nebylo to nic radikálního a výška kolem 3 metrů zůstala zachována, o to horší to bude koncem roku se zimním zakrytím.

Myšlenka pěstování vzrostlých keřů je asi taková, že to pružnější, co se dá ohnout k zemi, se ohne a dostatečně zakryje, hrubší větve se jen stáhnou do snopu a něčím omotají. Někdy omrznou, někdy vydrží. Vždy se naštěstí u takto vzrostlých keřů najde dostatek mladších výhonů, vyrůstajících od země, které se ohnou, zakryjí a následující rok přinesou úrodu. Fíkovník je v tomto případě nutné pěstovat jako keř.

Pro následující období si můžu jen přát mírnou zimu a doufám, že u nás bude následující jaro konečně po dvou letech bez devastujících mrazíků.

 

- informace budu postupně přidávat.

 

 

 

Zanechte zde Váš komentář

Odeslat komentář jako host

0
Komentáře budou před zveřejněním schváleny či zamítnuty moderátorem.

Lidé v této konverzaci

  • Návštěvník - Milan

    Dobrý den, prosím o radu. Na podzim jsem si koupil fíkovník english brown turkey od pěstitele z Moravy. Přišel prostokořenný, tak jsem ho zasadil do malého květináče (10x10 a 20 vysoký) a jen slabě zaléval, uložený v garáži bez světla. Je to prut asi 80 cm vysoký, nyní má posledních 15cm zelených s pupeny. Mám ho přesadit do většího květináče a zastřihnou, než ho vyndám ven a nebo později? Jinak děkuji za krásný článek a fotky. m.

    0 Líbí se Krátká URL:
  • Dobrý den, určitě bych ho přesadil, 80cm prut by si zasloužil min. cca 20l kontejnér (prozatím). V malých kontejnérech většinou trpí opakovaným prosycháním a většinou i s tím spojeným propadem plodů. Fíkovník je velice tvárná a přizpůsobivá rostlina, zastřihávat ho ale nutně nemusíte, pokud se na vrcholu tvoří plůdky. Pokud ne, tak bych ho nyní střihnul a rozvětvil.

    0 Líbí se Krátká URL:
  • Návštěvník - JANA

    Prosím o radu jak přezimovat nový a mlady fíkovník má i svoje malé plody a nerada bych o něj přišla koupila jsem ho na jarmarku u zahradnice co je to za druh to nevím J.

    0 Líbí se Krátká URL:
  • Dobrý den,fíkovník se přezimuje docela snadno. Ideální je bezmrazé místo s teplotou okolo 5°C, substrát udržovat sušší. Fíkovník přezimuje bez listů a tudíž nepotřebuje světlo, postačí tmavý sklep, kůlna....
    Kontejnér by se měl uklidit s příchodem větších mrazů, podzimní mrazíky těsně pod nulou rostlině neublíží, viz. článek výše.
    Plody které nestihly dozrát na rostlině můžou přezimovat, pokud nezaschnou a na jaře pokračujou v růstu, jsou většinou horší kvality.
    V případě tmavého zimování se musí pohlídat rašení, fíkovník má celkem krátké období vegetačního klidu.

    0 Líbí se Krátká URL:
  • Návštěvník - Michal D.

    Dobrý den,

    chystám se pořídit si na zahradu fíkovník. Plody celá rodina miluje. Bohužel se mi nikde nedaří najít odrůdu "English brown turkey" pouze "Brown turkey". Na Vás se tedy obracím s dotazem, jaký je ve výše uvedených odrůdách rozdíl. Případně zda nevíte, kde Vámi zmiňovanou odrůdu koupit. Předem Vám děkuji za odpověď.

    Hezký den,

    Michal D.

    0 Líbí se Krátká URL:
  • Dobrý den,
    fíkovník "Brown turkey" patří k těm nejodolnějším a "English brown turkey" je jedna z jeho velmi odolných variant.
    Doporučuji koupit prověřenou odrůdu EBT,přímo od pěstitele.
    Pro více info. kontaktujte na info@zahradanetradicne.cz.

    0 Líbí se Krátká URL:

Rychlý kontakt

Kravaře, 237mnm
Kontaktovat nás můžete přes
kontaktní formulář

Copyright © 2015 - 2016 Zahradanetradicne.cz Všechna práva vyhrazena. // Tvorba webových stránek